AFK Nehvizdy

Zápas jsme rozehráli dobře, hráči byli dobře naladěni, ale časem se naše hra přizpůsobila hře soupeře. Obrana složená podobně jako minulý zápas odebírala soupeři všechny míče bez větších problémů. Záloha se více naběhala a nadřela, než si zahrála, střední záloha se potkala s balónem jen sporadicky a krajní nebyla vůbec znát. Útok byl bez šťávy, důrazu a hlavně střelby - „zakončení“.

Dlouho jsem přemýšlel, proč a kde jsme dělali chyby. Míč jsme měli přeci většinou na noze my a hráči věděli, že musí střílet ze všech pozic. Několikrát jsem se vrátil k zápasu, k tomu, jak hra probíhala. Je pravda, že držení míče jsme vyhráli, ale míč drželi naši obránci, což byla chyba. Obrana držela míč moc dlouho a hráči Líbeznic se stačili všichni vrátit a bránit v deseti lidech. Naše záloha byla mimo hru a natlačena naší obranou na půlku soupeře do přehuštěného prostoru, kde doopravdy nešlo kombinovat. Ani útok neměl prostor na nějak velký pohyb. Je pravda, že hráče nutíme do mezihry, ale tu musí tvořit záloha za pomoci obrany a ne obrana, která zatlačí všechny hráče na půlku soupeře.

Dalším důvodem jsou individuální chyby, nedodržení pokynů trenéra, v poslední době malá účast na trénincích a zranění zkušeného stopera T. Lopatáře, který naší hře chybí.

Samozřejmě je chyba i na mé straně, že jsem obranu a hráče málo upozornil na špatný a pomalý přechod z obrany do útoku, ale když to řeknete jednou nebo dvakrát, už se nechcete opakovat. Chyba, musíte, jste součástí týmu.

Jan Melichar