AFK Nehvizdy

Ačkoliv nemám ve zvyku hodnotit jednotlivé hráče, pod dojmem předchozího referátu, pod který se se svou přirozenou skromností nepodepsal Ondřej Strnad - jako kapitán B týmu, tentokrát to udělám.

Začneme od brankáře, na kterém bylo znát, že delší dobu nestál v bráně a hlavně jeho honičky s míčem ve velkém vápně nutili pana Poběrežského k vykouření mnoha cigaret. Když však bylo potřeba, Otas mužstvo podržel.

Náš Toník, přezdívaný dlouhý "AUT", se podílel na druhé brance, při níž jeho spoluhráči pochopili, že když hází aut z jakékoliv části hřiště, musí se postavit k brankáři soupeře.

Sestava byla okořeněná vedoucím A mužstva panem Melicharem, který předvedl solidní výkon a celý zápas výborně dirigoval obrannou hru.

Pavel Arazim, jak už bylo napsáno v předchozím referátu, fotbal hrát stále umí a na levé straně obrany to bylo znát.

Kapitán mužstva odvedl svůj obvyklý výkon a přispěl k bezchybnému fungování obranných řad.

Záloha, ve složení Jirka Dolejš-bojovník k pohledání, Zděnek Cinka-hrající na hranici sebeobětování, Honza Jenčík-pocházející ze Záluží, bydlící v Mochově, ale jasný Nehvizdský fotbalový patriot a Roman Segeda-udivující svými obratnými kličkami, též velkou měrou přispěla k zisku 3 bodů.

Ještě nám chybí ohodnotit pana Kouřila, kterého jsme po delší době rádi viděli a doufejme, že už zbytek sezóny s námi odkope. Hrál sice jen poločas, snažil se a zapadl do mužstva.

Rychlonohý Adášek, který trápil soupeře svými úniky, Honza Zeman, který po delší nemoci nastoupil jen na 25 min. a bylo znát, že se na fotbal velmi těšil a na konec pan Grábner, který svými výkřiky "MÁM" mátl úspěšně soupeře, i když na jeho obranu se dá říci, že většinou měl.